První pozorování noční oblohy našimi studenty

Ve středu 18. 11. se studenti druhého ročníku přírodovědného lycea zúčastnili astronomického pozorování. Tuto akci jsme plánovali asi dva týdny dopředu, ale předpovědní meteorologické modely nevypadaly dlouhou dobu moc optimisticky. Až ve středu ráno došlo k zajímavé situaci. Dva největší české meteorologické modely se razantně rozešli v názorech. První z nich se snažil prosadit názor, že nás čeká jasná noc a druhý si pevně stál za názorem zatažené oblohy. Nakonec jsme se rozhodli pro názor jasné noci :-D

 

Při našem poněkud hektickém odjezdu z různých konců Zlínského a Olomouckého kraje se noční obloha tvářila neobvykle jasně a hvězdy na ní zářily v neobvyklé síle. Auto ve kterém jsem jel já a dalekohled se postupně začalo plnit a lidé v něm se začali skládat i do několika vrstev. Ale i přes nepohodlné cestování nakonec několik aut dorazilo na kopec nad Žlutavami.

 

Nestihli jsme ani vybalit techniku a ta nádherná obloha se zatáhla, kouzelné představení se sice odehrávalo, ale za hustou oponou. Mysleli jsme, že celí večer zůstaneme u koukání se na letadla, světla vysílače a shlížením do údolí, kde se rozkládají Otrokovice a Zlín. Mezitím co jsme hledali příbytky našich známých i neznámých, se obloha z části vyjasnila.

 

Rozbalování techniky se rozjelo nanovo. I když skulina v mracích byla poměrně malá, stihly jsme se na několik málo objektů podívat. Na malou chvíli se z mraků vynořila tato souhvězdí: Pegas, Andromeda, Perseus, Kasiopea, Trojúhelník a na malou chvíli jsme zahlédli i Labuť a Vozku. Prvním objektem, který jsme pozorovali asi půl hodiny, byl Jupiter. Každý se chtěl kochat co nejdéle, ale oblačnost se začala hýbat a vítr sílit. Pár lidiček si mezi tím stihlo s laserem zahrát na hvězdné války, ale hned jsme se vydali dál v našich cestách prostorem i časem. Koukli jsme se až za hranice naší Galaxie s touhou hledat jiné světy. Ale abychom nebyli takoví snoby co se jen tak večer kouknou do jiných galaxií, tak jsme navštívili i pár objektů u nás „v tuzemsku“, neboť i naše Galaxii skrývá nádherná místa, jako jsou třeba hvězdokupy.

 

I přes nepřízeň počasí, zanechala tato akce v nás všech ohromný dojem. Společně doufáme, že si budeme moci toto pozorování zopakovat, až bude tepleji a hlavně jasněji.

 

Velké poděkování patří autoru tohoto článku, který nám zapůjčil obrovský dalekohled, na celé akci nás doprovázel odborným slovem. Ještě jednou díky Michale Vyvlečko.

 Všechny zdraví Josef Štourač